Zpráva po 10 000 km aneb co se (ne)podělalo

Tady všechno dobrý. Co u vás? :-)

Tak mám za sebou 10 000 km. Toto kulaté číslo se mi objevilo na tachometru asi dva dny před La Paz na Baja California. Tentokrát kolo dostalo hodně zabrat. Písek a prach poslední měsíc plus nezpevněná cesta na Baja. Fuj. Naštěstí můžu konstatovat, že kolo i já jsme přežili bez větších následků.
Ale vezměme to jako obvykle po bodech:

1) Vše drží jak má. Občas už něco zaskřípe, ale ne pravidelně, spíše vyjímečně.

2) Pláště jsem vyměnil přesně v 10 100 km. Takže už jedu na nových. Nebylo to ale nutné. Podle mě by ještě tak 2 000 v klidu vydržely. Ale už mě nebavilo mít stále nový plášť přidělaný na taškách. Navíc mám spočítané, že mi to s velkou rezervou plus ještě jednou výměnou vystačí až do konce.. Mezi 6000 a 8000 km jsem měl docela hodně defektů. Projel jsem totiž nějakým trním a měl jsem v pláštích hromady malých trnů. Ty se postupně prokousávaly pláštěm, a tak jsem co druhý den jeden vytahoval. Až asi po třetím defektu jsem si sedl a milimetr po milimetru plášť prošel, a našel ještě další 3 „neprokousané“ trny. Od té doby (posledních 3000 km) je klid. Do zadního pláště jsem navíc v Las Vegas (8000km) vložil protidefektovou vložku (nevím jak se to správně jmenuje). Mám i pro přední, ale tam to dám až při novém defektu.

3) Brzdové špalíky už jsou docela jeté. Odhaduji, že vydrží ještě tak 2000 až 3000 km. (stále první originály Shimano XT)

4) Řetěz jsem vyměnil v 7000 km. Protáhl se zhruba o půl článku proti novému. Zuby na předním tácu nevykazují skoro žádné opotřebení. Na pastorku už nějaké minimální opotřebení je. Výhodou Rohloffu je, že až to bude potřeba, tak se pastorek sundá a namontuje obráceně. Takže vydrží dvakrát tolik.

5) V ložiskách ve středu je nějaký bordel. Chvilku to chroupalo, teď už zase ne. Neřeším. Pokud se to zhorší, pak vyměním misky s ložiskama (mám tu náhradní).

6) Objevila se nepatrná vůle v přední nábě – kolo se dá z osy vychýlit asi o 0,5 mm do strany (tzn. že se s ním dá pohnout celkem zhruba o 1 mm). Zatím to ničemu nevadí. Budu to sledovat a pokud se to bude zhoršovat, tak to rozmontuju a zkusím dotáhnout konusy (musím poprosit v nějaké garáži, protože na to nemám klíče).

7) Počítač a všechna elektronika zatím naprosto bez problémů.

8 ) Spadlo mi kolo a přitom se mi urazilo zrcátko. Spravil jsem ho. Po týdnu mi ho znovu urazil poslíček FedEx. Zase jsem to dal dohromady. Teď už 3 týdny drží.

9) Mám první dírku v tašce. A to docela kuriózně. Jeden den jsem měl nahoře na taškách přidělanou prázdnou petku. Během cesty se orosila a nejspíš tam vznikla nějak čočka a tašku pod ní mi propálilo slunce. Jinak si totiž to propálení nedovedu vysvětlit (nekouřím a ten den jsem nikde u ohně nebyl). Dírka as 5 mm v průměru. Už jsem to zalepil.

10) Bod pro Perníka.. :-) Svaly na nohou mi nenarostly, jen se vyrýsovaly. Zhubl jsem, ale nevím o kolik. Alče se zdá, že hodně, ale to není důvěryhodný zdroj, protože je citově zainteresovaná :-) . 100 km, pokud je to rozumným terénem, už ujedu hóóódně v pohodě. Večer jsem unavený, pokud jsem ujel ten den víc jak 130 km (stále mluvím o rozumném terénu, tj. po silnici a ne furt do kopce). Ráno je to potom úplně v pohodě, žádná únava. Ale tolik km poslední dobou moc často nejezdím, protože jezdit přes poledne je tady v tom vedru hnusný. 

Přidávám seznam oprav, aby to bylo na jednom místě:
1) Uražené zrcátko
2) Dírka v tašce

Takže v podstatě všechno dobrý. Uf. Další zprávu dám po 15 000 km. Snad bude pořád všechno stále stejně v pohodě.

2 odpovědi to “Zpráva po 10 000 km aneb co se (ne)podělalo”

  1. pernik Napsal:

    Díky, vyčerpávající :)

  2. pernik Napsal:

    … jo a u nás taky dobrý

Zanechat odpověď