Zase v trapu

Tak a je tu krásné kulaté číslo 20 000. Na tachometru mi naskočilo v Brazílii kousek před hranicí s Bolívií. Poslední pětitisícovka byla pro kolo bezpochyby zatím nejhorší za celou cestu. Samozřejmě díky bahnu na rozbité cestě BR319 přes džungli..

Ale vezměme to jako obvykle po bodech:

1) Kousek před Manausem (cca 18 500 km) mi praskl levý držák na láhev. Zatím stále drží (i plnou láhev), takže to moc nechci řešit. Je zajímavé, že ty dva držáky jsem kupoval v San Franciscu před pouštními etapami, takže mají „najeto“ zdaleka nejméně. A už jsou unavený..:-) Cena 4 USD za jeden. Pokud mě to bude štvát, tak buď najdu nějakého svářeče hliníku a nebo spíš koupím za stovku nový.. Vše ostatní drží jak má.

2) Brzdové špalíky (první originály Shimano XT) jsem konečně vyměnil v cca 17 500 km. Nasadil jsem Coolstoppery, černolososové. Brzdí jako ďas i ve vodě (hned po prvním výjezdu jsem se málem vysekal, jak to zasekly), ale uvidím jak dlouho vydrží, laťka je nastavena vysoko..

3) Těsně před džunglí jsem v 19 000 km vyměnil zadní plášť za nový, abych minimalizoval náklad. A to byla chyba, protože jsem ho na té cestě necestě téměř zničil. Poničilo se obšití (nevím jak se to správně jmenuje) obvodového drátu. A to tak hodně, že plášť začal házet. „Opravil“ jsem to alespoň nahrubo TESA páskou (když pomohla na Apolu 13, tak mě přece taky). Pomohlo to hodně, ale pořád to šlo cítit, když jsem se na to soustředil. Protože jsem se bál, aby mi ty vibrace nějak nedorasovaly Rohloffa, tak jsem nakonec tento plášť přehodil dopředu, kde je mnohem méně zatížený. Já už za jízdy nic necítím a cena přední náby je v porovnání s Rohloffem zanedbatelná a navíc je i v jižní Americe bez problému nahraditelná. Ale takto ujedu max. cca 6000 km, než sjedu zadek, takže na konec cesty budu muset nejspíš koupit nový plášť. Ach jo.

4) Ložiska ve středu (Shimano Hollowtech II) dostaly v tom bahně na BR319 neuvěřitelně zabrat. Navíc mi při jejich demontáži porupalo to plastové opláštění. Mám sice originál klíč, ale bylo to neuvěřitelně kouslé, tak jsem za to musel rvát jak zvíře. Chěl bych dostat do rukou toho, co rozhodl, že to bude z plastu a ne z kovu. Šmejdi. Při silnějším záběru se docela ozývají a navíc se dovnitř může dostat bordel, ale zatím to měnit nebudu, protože za chvilku mě čekají solné pouště na Altiplánu a to bude pro kolo zase záhul. Pak už je ale vyměním za nové.

5) V přední nábě se sem tam objeví malá vůle, sem tam ne. Moc to nechápu, asi záleží jak si zrovna ložiska sednou po nějakém nárazu. Za jízdy to necítím, tak to neřeším.

6) Minule jsem psal o objevující se rzi. To se nezměnilo, ale ani se to nezvětšuje. Je to u návarků na bowdeny a na jednom místě, kde je rám poškrábaný. Zvonek zrezl celý a je nádherně „smetišťový“. Aspoň kolo nevypadá moc nablískaně a neláká chmatáky..

7) Překvapují mě ráfky a výplet. Zatím naprosto bez problémů. Ani jedna výměna špice, navíc stále bezvadně vycentrované. Na ráfcích žádná prasklinka, nic. Tak snad to vydrží.. ťuk ťuk.

8 ) Počítač, foťák a všechna elektronika zatím naprosto bez problémů.

9) Trička z Icebreakeru se kompletně rozpadla. Jejich poslední službou bylo umytí kola.

10) Boty vypadají od Venezuely opravdu dost „jetě“ (roztrhaná vrchní látka), ale zatím jsem nenašel jiné s membránou, kterou v botech určitě chci. V La Pazu by měly být nějaké outdoor obchody, tak se podívám tam.

11) Já jsem naprosto v pořádku. Je mi fajn, jsem vyblblý z džungle a jede se mi dobře. Už se těším na chladné počasí na Altiplánu.

Přidávám seznam všech oprav od km 0, aby to bylo na jednom místě:
1) Uražené zrcátko
2) Sluncem propálená dírka v tašce (přes prázdnou flašku)
3) Vyčištění a výměna kuliček v ložisku přední náby
4) Po pádu zalepení prodřené tašky
5) „Spravení“ pláště TESA páskou

Zatím tedy vlastně pouze prkotiny. Další zprávu dám po 25 000 km. Snad to zůstane pořád jen u drobností..

Tento příspěvek byl publikován 2.3.2012 v 20.35.